Určit, co přesně VK znamená, je komplikovanější než oddělit hideho od flašky. Dnes pod něj spadají kapely hrající rock, metal nebo elektroniku, hudební žánr tedy nerozhoduje. Společným prvkem je výrazná image, kterou se přibližují tradiční evropské gotické scéně absorbující do sebe také víc než dost hudebních odnoží.
Otázkou zůstává, jestli je image skutečně tolik důležitá (co kapely, které ji časem opustí?) nebo zda není stejně důležitá i země původu. Je VK čistě japonskou záležitostí? Celé hnutí vyrostlo z místní underground scény a i když stále zůstává subkulturní záležitostí, získalo si v několika posledních letech popularitu po celém světě. V důsledku toho má nejen určitou základnu západních fanoušků, ale hlásí se k němu i několik kapel, které ačkoliv pocházejí z Německa, Švédska nebo Brazílie, o sobě tvrdí, že VK hrají, což vyvolává silné emoce a nekonečné diskuze (oněch západních) fanoušků.
Samotné visual kei by bez inspirace Kiss a glam rockem nikdy nemohlo vzniknout. Kapely s výraznou image, extravagantními kostýmy a make-upem tu vždy byly a budou, stačí zmínit Deathstars, PANIC! At the Disco, Lady Gagu nebo Dimmu Borgir. O něco blíž k Japonsku pak mají Marilyn Manson a Black Veil Brides, kteří tam čas od času koncertují právě vedle domácích VK kapel. Těm by alespoň podle vlastních slov měly nejvíce podobat Cinema Bizarre, Seremedy nebo italští DNR, tedy skupiny s přímou VK inspirací. Pro mě jsou sice všichni zmínění určitým způsobem zajímaví, ale na roveň visual kei je nikdy nedám. Přejímat vlivy (a ve směru západ – východ se to děje neustále) sice lze, ale je stále velký rozdíl, když muziku složí Japonec v nahrávacím studiu v Tokiu a Němec v Berlíně. Japonské VK je příliš unikátní na to, aby se dalo importovat kamkoliv jinam. Jazyk, image, japonský label a agentura, kulturní zázemí a domácí fanouškovská základna, to jsou VK kapely.
 |
| Seremedy |
 |
| DNR |
Existují samozřejmě zajímavé výjimky a výjimky z výjimek. Proč k VK nikdo neváhá řadit čínské Silver Ash nebo korejské TRAX? U těch posledních to není jednoduše tím, že Mistr H. měl jednou dobrý den a zajel si produkovat další kapelu. Yoshiki je ostatně úkaz sám pro sebe, bylo by zajímavé porovnat, kam by se jeho hudba ubírala, kdyby se tak výborně neadaptoval v LA.
A co naopak s cizinci v japonských kapelách? Gothic Prince Ken (na žebříčku nejděsivějších uměleckých jmen by mu patřila vážně vysoká pozice) zpěvák GPKism je Australan, ale na jejich hudbě se to příliš nepodepisuje, jsou pevně zakořenění v domácí darkwave scéně. Na druhou stranu například Fade zní jako tisící první kopie přeslazeného amerického alternativního rocku a podíl na tom určitě má zpěvák kapely Američan Jon Underdown. Ten je i poměrně čerstvě součástí gacktích YELLOW FRIED CHICKENz a bude zajímavé sledovat, kam to Gacktovu muziku posune. Zatím spolu ti dva jen čile fanservisují...
 |
| YFC |
Co znamená VK pro vás? Posloucháte i nejaponské visual kapely?
Já si jen dovolím přihodit pro ty, které by to náhodou zajímalo, další nejaponskou visual kapelu a to španělskou - Gothic Dolls. Osobní zkušenost s nimi sice moc nemám, ale vím, že si pánové troufli předělat třeba takové Emu ~For my dear~ (jaký div, když si jeden člen kapely říká Kamui.. čekám, kdy se na yt ocitne cover Raphael, když je jejich kytarista(?) Kazuki)nebo kousky od Dir en grey, konkrétně Ain't Afraid To Die a The Final.
OdpovědětVymazatDovolím si taky přihodit svůj subjektivní názor :o)
OdpovědětVymazatPodle mě už jen to slovní spojení "hrát VK" je nesmysl. Jak jsi napsala, VK zahrnuje mnoho hudebních žánrů, takže když je kapela VK, říká to o ní akorát to, že má velkou spotřebu makeupu, laku na vlasy a věnuje víc peněz na kostýmy než na hudební nástroje.
Osobně respektuju vizuální stránku u prvních (nejen) VK kapel z 80. a 90. let. V té době jim šlo o to odlišit se od středního proudu, šokovat a bouřit se po vzoru britských punkových kapel. Jejich vizáž přímo vycházela z jejich hudby, pro kterou žili.
Dneska se z VK stala obchodní značka. "Víte chlapci, hrát docela umíte, ale aby se to prodávalo, musíme vám udělat image!". Tak se stalo, že dnešní mladé VK kapely pomalu nerozlišíte jednu od druhé, ať už hudebně nebo vizuálně. Všechny jsou jak z kopírky. Svou hudbu berou jako zaměstnání, takže sice odvedou na pódiu profesionální výkon, ale vášeň a radost z hudby byste tam hledali marně.
Z německých a jiných západních napodobenin mě jímá hrůza. To už není ani k smíchu. Čínské a korejské si nedovolím soudit, protože jsem slyšela pár opravdu dobrých metalových a rockových partiček z tohoto kousku světa a bylo mi vcelku fuk, jestli jsou VK nebo ne.
A Fade? Co jsem četla na blogu Humanfreak, tak jsou to kluci z New Yorku, Japonci jsou jen původem. Takže ten jejich nemastný, neslaný americký pop-rock je pochopitelný. Alternativního tam určitě nic není. Trošku jsem nepochopila, co tím G. sledoval, když vzal Jona na turné... že by už You byl na fanservis moc starý?
Kaarle Suri:
OdpovědětVymazatGothic Dolls, to už samo od sebe zní...originálně :)
Shinigami:
Díky :)
Nebylo by možné kapely oprostit od škatulek žánrů a posuzovat je právě podle společné spotřeby líčidel a laků, když právě tohle je jejich rozpoznávací znak? Pak si klidně budu dál říkat 'hrát' VK a nemusím tím nutně myslet doslovně hudbu.
O dnešním stavu VK by se daly vést dlouhé debaty. Máš pravdu, ale kdo z fanoušků tohle chce slyšet nebo se vůbec o něco jako je umět zpívat/hrát zajímá? Každý z nás má na výběr.
Fade - NYC, Japonci původem, zajímavé, tím se něco vysvětluje.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatJá tedy asi žiju v naivní představě, že kapela "hraje" hudbu a ne "vypadá" hudbu :oDDD V poslední době vnímám sousloví VK trochu pejorativně, takže dobře hrající kapela má u mě plus, pokud k tomu ještě vypadá civilně. Vizáž pro mě vždycky byla spíš bonus. Neposlouchám fotky :oD
OdpovědětVymazatTakoví fanoušci už nejsou ani "posluchači", to jsou jen "konzumenti". Nedávno jsem se doslova srazila s několika dívkami, které jsou konzumentky a velké fanynky dost otřesné formy k-popu. Po delším rozhovoru na téma "proč proManu tenhle žánr?" jsme se dopracovaly k tomu, že s asijskou hudbou začínaly na DEG! Taky mám dost široký žánrový rozptyl od metalu po elektropop, neberu nikomu právo na jeho osobní (ne)vkus, ale tohle už hraničí s vymýváním mozků :oD
Zastaralá představa :) O muziku nejde, jde právě o ty fotky. VK je prostě součást populární hudby a jenom menšina fanoušků u něj vydrží delší dobu.
OdpovědětVymazatHodně ex j-rock fanynek končí u k-popu, vždy mě zajímalo čím to je, ale nemám důvod je soudit, sama střídám tvrdý metal s Ayumi Hamasaki a nepřijde mi to divné. Na k a j-popu mi nevadí ani tak, že je to spotřební a bezduchá muzika největšího kalibru (docela často se hezky poslouchá), ale spíš to, když fanoušci nemají ani trochu potuchy, co za jejich milovanými idoly stojí za obchodní mašinérii.
Já se přiznám, že potřebuju slyšet tu japonštinu, angličtina, nedejGackt jiné jazyky, mě zvládnou zaručeně vyděsit. Co mají na sobě, případně kolik make-upu mají, není pro mě primární. Samozřejmě že se ráda podívám na nějaké ty eye-candy, ale většinu hudby vstřebávám jenom z walkmana a bez obrazu. Proto tam mám Acid Black Cherry, z jejichž klipů mě oslovuje tak půlka,ale baví mě ta variabilita, ale ne X Japan, protože Yoshiki se může klidně svlíkat do tangáčů,ale hudebně mě holt neoslovují (Jade má výjimku).
OdpovědětVymazatCo se týče Jona v YFC, tak nejsilnější zážitek jsem z něj měla, když mu G stáhl kalhoty...nevadí mi, neuráží mě, ale taky mě neoslovuje a Fade mě nechává chladnou. A na stage ho Gackt totálně převálcuje...
Katuka:
OdpovědětVymazatA já zrovna nabyla dojmu, že ty Jona ráda? :)
I u mě to bude japonštinou, to že ji potřebuju slyšet a to že mám pár kapel, které jsem se naučila mít ráda kvůli hudbě a kvůli muzikantům, které mě doteď děsně baví špehovat, i když je mi někdy líto, že to správné fangirlovací období mám za sebou. Možná už tuhle muziku poslouchám příliš dlouho a stává se ze mě cynik, možná jsem k tomu musela mít ty správné druhé dvě anebo už opravdu degeneruju ze školy a ve všem se mám sklon rýpat.
Btw Yasu je skvělý, jen nechápu kam se z ABC klipů vytratila ta dokonalá sebeparodie a nadhled, teď už mě taky baví o poznání méně a kromě toho blond, BLOND!, zase blond. Každý si tím obdobím sice musel projít, ale u mě ve spojení s j-rockery spouští nepodmíněný reflex aka blond = Gackt = Vanilla.
Agniezska:
OdpovědětVymazaton byl zezačátku trošku jiný, teď z něj mám pocit "jsem rockstar, kdo je víc", který má za mě nezaslouženě, protože bez G by po něm neštěkl ani pes...ale fanservis poskytují kvalitní, to ne že ne XD
Já mívám fangirlovací období, podle toho co se u daného idola zrovna děje, ale nejdelší trvalo asi letos v létě, kdy jsem byla od 4.8. totálně asi měsíc nepoužitelná...teď až na občas zmínku o Teru-stehneh jsem skoro příčetná XD
Blond Yasu...k tomu se odmítám vyjadřovat, většinou jsem pro každou srandu a rychle si zvyknu, ale uGackta, někdo by mu měl říct, že tohle měl udělat před deseti lety a znovu to nikdy nevytahovat...klipy, třeba Shangrila mě bavila skoro stejně jako 20+ century boys, ale chybí tomu troška té sebeironie.
Katuka:
OdpovědětVymazatTajně doufám v nějaký tvůj report z Versailles. Zatím jsem slyšela/četla jen ty ultra-fangirlí...i když zmínka o Teru-stehnech mě možná má před něčím varovat :))
Agniezska:
OdpovědětVymazatJá jsem nevěděla, jestli by to za to vůbec stálo, po tom co jsem náhodně přečetla pár těch hardcore-fangirl, přece jen jsem byla poněkud lame návštěvník. Gacktůmžel moc zmínek o Teru-stehnech tam nebude, páč jsem blbě stála a na nikoho nedosáhla >.< XD