Pochmurnou náladu z 9GOATS BLACK OUT a z faktu, že se nedostanu na Inorana, jsem si rozhodla spravit s BUCK-TICK - kým jiným.
Letos se toho u nich děje spoustu díky oslavám, oslavám a dalším oslavám. Naposledy na přelomu června a července odehráli sérii PARADE TOUR 2012. Nezajímala jsem se bliž, ale musel to být masakr, i když nic v porovnáním s tím, co teprve přijde v září na Buck-Tick Fest 2012 On Parade (uzavírám sázky, kdo padne za oběť Acchanovi tentokrát). Ale zpátky k PARADE, rozhodně mám v plánu časem popátrat, jak vypadaly zastávky hlavně s MUCC, Merry (Gara starý fanboy :) a D'ERLANGER.
Stejně jako PARADE 2012 je reinkarnací pět let starého a osvědčeného receptu, B-T letos také oživili ducha Mony Lisy Overdrive - XANADU - (živák z koncertů nese název At the Night Side) a zahráli dva večery po sobě na jednom z venue, kde vystoupili i v roce 2004 - v amfiteátru Hibiya Yagai Ongakudo, který je součástí tokijského Hibiya parku.
Na ohlasy z At the Night Side 2012 jsem se těšila. Koncert bylo možné vidět po předplacení na streamu a mírně řečeno hrálo se uprostřed průtrže mračen...ve venkovní lokaci. U nás by něco takového nemělo moc šanci na uskutečnění, ale B-T byli připraveni podle hesla Japonsko má pět ročních období (léto, podzim, zimu, jaro a déšť - jak moudře praví Cayce).
9. června se uskutečnila generálka pro vyvolené z Fish Tank a druhý den přišla chvíle i pro šťastné ostatní smrtelníky. Staré koncerty k Moně Lise mají pro mě dodneška zvláštní kouzlo, kam se na tuhle desku celé pozdější "gothic" a spol období hrabe. Letošní ATNS tedy rozhodně nemohla přebít svou předchůdkyni playlistem, ale dost možná měla lepší atmosféru. Neznám moc kapel, které by se s takovým nasazením (a v případě Acchana s nadšením) nechaly deštěm propláchnout skrz na skrz a neznám ani moc fanoušků, kteří by to s nimi pod pódiem zachumlaní v pláštěnkách zvládli. B-T hrají dlouho a dvakrát přidávají...
ATNS 2012
- ať Toll používá na vlasy cokoliv, je to vodě úporně vzdorné
- Imai v růžovém
- neustálé narážky na déšť
- obvyklé Acchanovo dvojsmyslné náražky (na vlhko)
- čirou náhodou spousta songů s tématikou deště
Obecně nejsem z nových B-T skladeb odvázaná, ale už jen kvůli bonusovému DVD s pěti songy z koncertu, který zřejmě vejde do dějin jako Ten, kdy jsme si zaplavali, se na chystané nové album těším. Však já pak zase s úctou skloním hlavu, jen co se mi dostane pod kůži, beztak mi není jasné, jak nějakou desku vůbec dokázali zvládnout nahrát. Modrásek by se měl učit....o Vy víte kom v LA nemluvě.
PS: Jeden by nevěřil, co YT vyplivne, když hledám Elise live. Mírně děsivý pořad, ale ve své podstatě chválihodný. B-T 2012
Letos se toho u nich děje spoustu díky oslavám, oslavám a dalším oslavám. Naposledy na přelomu června a července odehráli sérii PARADE TOUR 2012. Nezajímala jsem se bliž, ale musel to být masakr, i když nic v porovnáním s tím, co teprve přijde v září na Buck-Tick Fest 2012 On Parade (uzavírám sázky, kdo padne za oběť Acchanovi tentokrát). Ale zpátky k PARADE, rozhodně mám v plánu časem popátrat, jak vypadaly zastávky hlavně s MUCC, Merry (Gara starý fanboy :) a D'ERLANGER.
Stejně jako PARADE 2012 je reinkarnací pět let starého a osvědčeného receptu, B-T letos také oživili ducha Mony Lisy Overdrive - XANADU - (živák z koncertů nese název At the Night Side) a zahráli dva večery po sobě na jednom z venue, kde vystoupili i v roce 2004 - v amfiteátru Hibiya Yagai Ongakudo, který je součástí tokijského Hibiya parku.
 |
| Hledejte "Large Open-Air Concert Hall" |
Na ohlasy z At the Night Side 2012 jsem se těšila. Koncert bylo možné vidět po předplacení na streamu a mírně řečeno hrálo se uprostřed průtrže mračen...ve venkovní lokaci. U nás by něco takového nemělo moc šanci na uskutečnění, ale B-T byli připraveni podle hesla Japonsko má pět ročních období (léto, podzim, zimu, jaro a déšť - jak moudře praví Cayce).
9. června se uskutečnila generálka pro vyvolené z Fish Tank a druhý den přišla chvíle i pro šťastné ostatní smrtelníky. Staré koncerty k Moně Lise mají pro mě dodneška zvláštní kouzlo, kam se na tuhle desku celé pozdější "gothic" a spol období hrabe. Letošní ATNS tedy rozhodně nemohla přebít svou předchůdkyni playlistem, ale dost možná měla lepší atmosféru. Neznám moc kapel, které by se s takovým nasazením (a v případě Acchana s nadšením) nechaly deštěm propláchnout skrz na skrz a neznám ani moc fanoušků, kteří by to s nimi pod pódiem zachumlaní v pláštěnkách zvládli. B-T hrají dlouho a dvakrát přidávají...
ATNS 2012
- ať Toll používá na vlasy cokoliv, je to vodě úporně vzdorné
- Imai v růžovém
- neustálé narážky na déšť
- obvyklé Acchanovo dvojsmyslné náražky (na vlhko)
- čirou náhodou spousta songů s tématikou deště
Obecně nejsem z nových B-T skladeb odvázaná, ale už jen kvůli bonusovému DVD s pěti songy z koncertu, který zřejmě vejde do dějin jako Ten, kdy jsme si zaplavali, se na chystané nové album těším. Však já pak zase s úctou skloním hlavu, jen co se mi dostane pod kůži, beztak mi není jasné, jak nějakou desku vůbec dokázali zvládnout nahrát. Modrásek by se měl učit....o Vy víte kom v LA nemluvě.
PS: Jeden by nevěřil, co YT vyplivne, když hledám Elise live. Mírně děsivý pořad, ale ve své podstatě chválihodný. B-T 2012
Žádné komentáře:
Okomentovat