Yasutaka Nataka naposledy, tentokrát s vlastním projektem nejen jako producent.
Počátky capsule spadají do listopadu 1997, kdy tehdy sedmnáctiletý Yasutaka Nataka potkal na hudebním festivalu stejně starou Toshiko Koshijimu. Založili duo, on se staral o hudbu, ona o vokály. Svůj první singl Sakura, následovaný albem High Collar Girl vydali v roce 2001. Dodnes mají na kontě 13 studiových cd, kdy poslední STEREO WORXXX vyšlo nedávno, na počátku března 2012.
Jde o poměrně spotřební elektronickou muziku, ale tradičně na mou "obranu" slouží několik věcí:
- není to hloupá hudba, kvalita desek i jednotlivých skladeb poměrně kolísá, ale je vidět vývoj. capsule nikdy nenatočili stejnou desku jakou byla ta předchozí, nebojí se lehkce riskovat, i když poslední dobou s rostoucí popularitou méně než dřív.
- mám ráda elektroniku a taneční muziku - v malých dávkách. Dobře se mi při ní pracuje, přemýšlí a někdy jako v případě Sugiza relaxuje. Proto snesu Perfume, proto mám ráda (původní) BLOOD, zbožňuji Horu nebo když zabrousím mimo Japonsko švédské Alice in Videoland.
- cesta, kterou jsem ke capsule přišla. Vedla přes Shibuya-kei (chtěla bych o něm jako o jednom z hudebních hnutí probouzejícího se Japonska sestavit jednou pořádný článek). Není a nebylo všechno jen o VK, i když snad šlo alespoň zpočátku o ten větší underground. I SK mělo své kouzlo anebo se jen ráda hrabu v hudební pre-historii. Každopádně capsule sami sebe v prvních letech prezentovali jako neo-Shibuya-kei a skutečně jeho duch následovali. Do svých prvních desek zakomponovávali ozvěny angloamerických hudebních stylů, přizpůsobovali image apod. Ale doba jde dál a capsule se dnes přesouvají čím dál víc k elektropopu a Gacktví nejsem zase takový odborník k čemu ještě. Stále si ale mohou dovolit větší tvůrčí svobodu než na jakou kdy Perfume nebo Kyary Pamyu Pamyu jen pomyslí.
- z každé jejich desky si vyberu pokaždé dvě až tři skladby, něco je zkrátka zajímavé a příjemné, většina ale nezaujme. Jediné album, které si ráda poslechnu celé, je Sugarless GiRL, ale díky Jumper, e.d.i.t. nebo Spider jsem přesto vděčná, že jsem se s capsule seznámila a s docela klidným svědomím předám znalost dál.
I Was Wrong (Player, 2010)
- výjimka v obvyklém stylu jejich současných desek
Jumper (MORE!MORE!MORE!, 2008)
- geniálně strukturovaná písnička
Sugarless GiRL (Sugarless GiRL, 2007)
- to nejpodobnější stylu Perfume
Kami-sama no Utagoe (High Collar Girl, 2001)
- debutové album
Počátky capsule spadají do listopadu 1997, kdy tehdy sedmnáctiletý Yasutaka Nataka potkal na hudebním festivalu stejně starou Toshiko Koshijimu. Založili duo, on se staral o hudbu, ona o vokály. Svůj první singl Sakura, následovaný albem High Collar Girl vydali v roce 2001. Dodnes mají na kontě 13 studiových cd, kdy poslední STEREO WORXXX vyšlo nedávno, na počátku března 2012.
Jde o poměrně spotřební elektronickou muziku, ale tradičně na mou "obranu" slouží několik věcí:
- není to hloupá hudba, kvalita desek i jednotlivých skladeb poměrně kolísá, ale je vidět vývoj. capsule nikdy nenatočili stejnou desku jakou byla ta předchozí, nebojí se lehkce riskovat, i když poslední dobou s rostoucí popularitou méně než dřív.
- mám ráda elektroniku a taneční muziku - v malých dávkách. Dobře se mi při ní pracuje, přemýšlí a někdy jako v případě Sugiza relaxuje. Proto snesu Perfume, proto mám ráda (původní) BLOOD, zbožňuji Horu nebo když zabrousím mimo Japonsko švédské Alice in Videoland.
- cesta, kterou jsem ke capsule přišla. Vedla přes Shibuya-kei (chtěla bych o něm jako o jednom z hudebních hnutí probouzejícího se Japonska sestavit jednou pořádný článek). Není a nebylo všechno jen o VK, i když snad šlo alespoň zpočátku o ten větší underground. I SK mělo své kouzlo anebo se jen ráda hrabu v hudební pre-historii. Každopádně capsule sami sebe v prvních letech prezentovali jako neo-Shibuya-kei a skutečně jeho duch následovali. Do svých prvních desek zakomponovávali ozvěny angloamerických hudebních stylů, přizpůsobovali image apod. Ale doba jde dál a capsule se dnes přesouvají čím dál víc k elektropopu a Gacktví nejsem zase takový odborník k čemu ještě. Stále si ale mohou dovolit větší tvůrčí svobodu než na jakou kdy Perfume nebo Kyary Pamyu Pamyu jen pomyslí.
- z každé jejich desky si vyberu pokaždé dvě až tři skladby, něco je zkrátka zajímavé a příjemné, většina ale nezaujme. Jediné album, které si ráda poslechnu celé, je Sugarless GiRL, ale díky Jumper, e.d.i.t. nebo Spider jsem přesto vděčná, že jsem se s capsule seznámila a s docela klidným svědomím předám znalost dál.
I Was Wrong (Player, 2010)
- výjimka v obvyklém stylu jejich současných desek
Jumper (MORE!MORE!MORE!, 2008)
- geniálně strukturovaná písnička
Sugarless GiRL (Sugarless GiRL, 2007)
- to nejpodobnější stylu Perfume
Kami-sama no Utagoe (High Collar Girl, 2001)
- debutové album
Ráno jsem myslela, že jen letmo proklikám první video, abych si poslechla, jak že vlastně capsule zní. Tak nějak je večer, já mám několikrát poslechnuto vše a už zase klikám na Play. Skvělá hudba, zvláště Jumper se mi moc líbí :)
OdpovědětVymazatPrvní písnička se líbila... Další už bohužel tolik ne. Asi to vážně není muj styl.
OdpovědětVymazatEly: Doopravdy? Pokaždé mi udělá ohromnou radost, když se někomu líbí něco, co doporučím (nebývá to zase tak často :)
OdpovědětVymazatStrashidlo: První písnička je na ně poměrně neobvyklá, stylem mi něco hodně připomíná, marně si s tím lámu hlavu.