pondělí 14. listopadu 2011

Music Monday: Gallhammer

Po předchozím článku by možná bylo logické pokračovat nějakým j-popem, zkusím na to jít ale opačně -  black metalem.


Gallhammer to byly tři mladé Japonky - Mika Penetrator, Risa Reaper a Vivian Slaughter. Daly se dohromady v roce 2003, vydaly debut Gloomy Lights, všimla si jich evropská nahrávací společnost, podepsaly, nahrály druhé album Ill Innocence a v roce 2010 je postihla rána v podobě odchodu Miky,  Zbývající dvě členky se pak oproti všem očekáváním rozhodly nepřibrat novou kytaristku a pokračovat jen ve dvou. Výsledkem je letošní album The End, které kritika většinou vzácně shodně strhala.

Za dobu existence si na scéně získaly určitou reputaci, i když zlí jazykové tvrdí, že polovina jejich úspěchu spočívá v tom, že jde o celo dívčí kapelu v žánru, kde moc jiných a ještě hezkých bab není. Co se muziky týká, kombinují klasický black v tradici severských kapel s doomem a crush punkem. Výsledkem je poměrně zajímavá, i když pro většinu asi neposlouchatelná kombinace. Já je mám poměrně ráda, hlavně v situacích, kdy potřebuji přehlušit hluk jiným hlukem, abych se mohla na něco úplně soustředit, protože co si budeme povídat kapela stojí a padá na charismatu Vivian a hráčsky to zdaleka není virtuózní hudba. Jenže black nikdy nebyl o virtuozitě jako spíš o náladách a ty se jim kouzlit daří.

Ripper in the Gloom (Ill Innocence, 2007)


kapela dnes
PS: Kdo by nechtěl japonský black metal zatratit, ať zkusí avantgardní post-blackaře Sigh. Jsou svým způsobem šílení, ale i přístupnější k poslechu.

Žádné komentáře:

Okomentovat